Filmy v roce 2020
| 1 | Název | Oheň, lovné ptactvo a (ne)zapomenutá minulost | ||
|---|---|---|---|---|
| Země | Francie, Německo | |||
| Režie | Jürgen Ellinghaus | |||
| Scénář | Jürgen Ellinghaus | |||
| Stopáž | 12 min. | Rok | 2017 | |
| From 1884 to 1914, “Togoland”, a small belt of land between the British Gold Coast Colony and French-governed Dahomey was part of the German overseas empire. "Togoland" - 100 years later: fragments of a colonial legacy... | ||||
| 2 | Název | Apollo: Mise na Měsíc | ||
|---|---|---|---|---|
| Země | USA | |||
| Režie | Tom Jennings | |||
| Scénář | ||||
| Stopáž | 90 min. | Rok | 2019 | |
| Dosud nezveřejněné filmové záběry a audio nahrávky shrnují klíčové okamžiky vesmírné programu Apollo, který byl splněním cíle USA vyslat člověka na Měsíc před rokem 1970. Na jednotlivé mise se podíváme očima dobových televizních diváků a ušima tehdejších posluchačů rádia. | ||||
| 3 | Název | Veletrh vědy (film v anglickém znění s českými titulky) | ||
|---|---|---|---|---|
| Země | USA | |||
| Režie | Cristina Costantini, Darren Foster | |||
| Scénář | Cristina Costantini, Darren Foster | |||
| Stopáž | 90 min. | Rok | 2018 | |
| Mládí a věda, pohled do životů (ne)obyčejných teenagerů z celého světa, kteří svým výzkumem a vynálezy mění svět. Mezinárodní veletrh vědy je zatím jejich nejtěžší zkouška. Vyhraje jen jeden. Kritiky i diváky oslavovaný film Veletrh vědy sleduje osudy devíti studentů a studentek, kteří se snaží vyhrát nejprestižnější světovou soutěž mladých vědců – Mezinárodní veletrh vědy. Film nahlíží do m yslí mladých géniů a ukazuje, že i když jste čtrnáctiletá dívka, která vyvíjí detektor arsenu, který může zachránit tisíce životů po celém světě, pubertou si projít musíte. Géniové mohou pocházet odkudkoliv, a tak vedle sebe stojí studenti z prestižních světových škol a studenti ze škol, které ani nemají laboratoř. | ||||
| 4 | Název | Království vlka arktického | ||
|---|---|---|---|---|
| Země | USA | |||
| Režie | Tony Gerber | |||
| Scénář | ||||
| Stopáž | 44 min. | Rok | 2019 | |
| Spolupracovník National Geographic, fotograf a biolog Ronan Donovan by se v polární oblasti rád setkal s legendárními bílými arktickými vlky. Jejich zvláštností je, že se nebojí lidí. | ||||
| 5 | Název | Mt. Suswa - život v sopce (film v originálním anglickém znění) | ||
|---|---|---|---|---|
| Země | Německo | |||
| Režie | Oliver Goetzl | |||
| Scénář | Oliver Goetzl | |||
| Stopáž | 51 min. | Rok | 2019 | |
| Sopky jsou temperamentní, nebezpečné a smrtící. Není to ideální místo pro divočinu. Ale Mt. Suswa v Keni je sopka jako žádná jiná: hostí nad sebou i pod svým povrchem množství života. Podzemní tunely byly vytvořeny před tisíci lety řekami lávy, jejichž vnější vrstvy se ochladily a ztuhly, zatímco jádro pokračovalo v toku. Jakmile se tekutá láva úplně evakuovala, zůstaly pozadu masivní podzemní trubky. Jednou z těchto jeskyní je „paviánský parlament“, jak jej nazval místní Masai. Je pozoruhodné, že Suswa je jediné známé místo na světě, kde se v jeskyních hnízdí olivoví paviáni. Jedná se o téměř jedinečné chování primátů, které nám dává pohled na důvody, které přiměly hominidy najít úkryt do jeskyní v pre-historických dobách. Překvapivě zatím nebyl natočen žádný film výhradně o tomto přírodním historickém divu. Mt. Suswina drsná křídla skrývají nedotčenou pokladnici biologické rozmanitosti skrytou uvnitř jejích kráterů a v hlubokých a tajemných jizvách, které zanechala jeho bouřlivá minulost. Ale skutečné barvy hory jsou zamčeny do aury mystiky: Mt. Suswa je pevnost chráněná vlastní nepřístupností. Jeho bašty jsou strmé, neúrodné a ostré a odrazují všechny nežádoucí návštěvníky. (Vybrané druhy savců: pavián olivový, hyrax skalní, liška netopýrová, africký divoký pes, hyena skvrnitá, kirkův dik-dik, klipspringer, velkoocasý netopýr africký, slon africký…). | ||||
| 6 | Název | Země lásky | ||
|---|---|---|---|---|
| Země | Estonsko | |||
| Režie | Liivo Niglas | |||
| Scénář | Liivo Niglas | |||
| Stopáž | 78 min. | Rok | 2016 | |
| „Země lásky“ je dokumentární film o sobech, ropě, politice a poezii. Vypráví příběh o Yuri Vellovi, pastevci a básníkovi Forest Nenets, žijícím v tajze západní Sibiře, a kteří se snaží dokázat, že jeden člověk se může postavit proti velké síle, která ničí prostředí domorodců. | ||||
| 7 | Název | To Raise and Rise | ||
|---|---|---|---|---|
| Země | Francie | |||
| Režie | Oliver Dickinson | |||
| Scénář | Oliver Dickinson | |||
| Stopáž | 88 min. | Rok | 2019 | |
| 8 | Název | Blátivá cesta | ||
|---|---|---|---|---|
| Země | Itálie, Etiopie | |||
| Režie | Francesco De Giorgi | |||
| Scénář | Francesco De Giorgi | |||
| Stopáž | 11 min. | Rok | 2019 | |
| 9 | Název | Útěk na Kostariku | ||
|---|---|---|---|---|
| Země | Česká republika | |||
| Režie | Libor Špaček | |||
| Scénář | Libor Špaček a Petra Doležalová | |||
| Stopáž | 52 min. | Rok | 2017 | |
| Kostarický prales je domovem více než pěti set tisíců živočišných druhů. Ukrývá nevídané tajemství života, z něhož lidé odhalili dosud jen nepatrný zlomek. Většina živočichů, které autoři filmu během svého putování zachytili, vyniká neobvyklými schopnostmi – bazilišci běhající po vodní hladině, žáby měnící se v listy, lenochodi věčně žijící vzhůru nohama či mravenci Atta, jimž by jejich produkci vlastního antibiotika záviděl nejeden farmaceutický gigant. O slovo se hlásí i opeření obyvatelé pralesa, od tukanů přes tangary až po ary, o jejichž záchranu a opětovné rozšíření do původních stavů usiluje Projekt Ara. Kostaričané jsou si dobře vědomi svého neobyčejného bohatství a svůj přírodní poklad opatrují výjimečným rozsahem národních parků a chráněných území. Tropický prales však umí být i nebezpečný. Výprava do něj je pro člověka testem – prales vyzkouší jeho odhodlání, odvahu a schopnost pozorovat, naslouchat a splynout. Odměnou jsou nečekaná sebepoznání. | ||||
| 10 | Název | Trhliny v chodníku (film beze slov) | ||
|---|---|---|---|---|
| Země | Argentina | |||
| Režie | Nicolás Conte | |||
| Scénář | Nicolás Conte, Micaela Doll | |||
| Stopáž | 9 min. | Rok | 2019 | |
| Uprostřed asfaltové džungle roste krásná a jemná květina. Pouliční odpadkový koš svědčí o jejím špatném zacházení znečištěným veřejným způsobem. Pokud jde o její mučení, popelnice hledá způsob, jak ji chránit. | ||||
| 11 | Název | Nábřeží Sávy - to je něco pobuřujícího | ||
|---|---|---|---|---|
| Země | Srbsko | |||
| Režie | Ruza Helac | |||
| Scénář | ||||
| Stopáž | 27 min. | Rok | 2019 | |
| 12 | Název | Do budoucnosti bez vody! | ||
|---|---|---|---|---|
| Země | Srbsko | |||
| Režie | Ruza Helac | |||
| Scénář | ||||
| Stopáž | 50 min. | Rok | 2018 | |
| 13 | Název | Waldorfská škola | ||
|---|---|---|---|---|
| Země | Česká republika | |||
| Režie | Patrik Ulrich | |||
| Scénář | Patrik Ulrich | |||
| Stopáž | 45 min. | Rok | 2019 | |
| Historie, fenomény a praktiky waldorfského školství v České republice, v dokumentu natočeném u příležitosti stého výročí vzniku tohoto vzdělávacího směru... V roce 2019 je tomu sto let, co ve světě začal působit nový výchovně-vzdělávací program – waldorfská pedagogika. Pojmenoval ji a uvedl do života rakouský filosof Rudolf Steiner. Pamětníci v dokumentu vzpomínají na waldorfskou ilegalitu v období normalizace a okolnosti vzniku prvních waldorfských škol po revoluci. Dnes v České republice působí desítky waldorfských škol. Zakládají si na celkovém přístupu k dítěti a kladou důraz na specifickou výuku prožitkem. K alternativním směrům vzdělávání se uchyluje stále více rodičů a waldorfská pedagogika je jednou z nich. Dokumentární film Patrika Ulricha mapuje výhody a nevýhody tohoto vzdělávacího systému a hledá odpovědi na otázku, jaké je uplatnění absolventů waldorfské školy. Dokument vznikl ve spolupráci s Asociací waldorfských škol České republiky u příležitostí stého výročí založení waldorfské pedagogiky. Pořadem provází Tereza Reková. Koproducentem dokumentu je Česká televize, Televizní studio Ostrava. | ||||
| 14 | Název | Sweetheart Dancers | ||
|---|---|---|---|---|
| Země | USA | |||
| Režie | Ben-Alex Dupris | |||
| Scénář | Ben-Alex Dupris | |||
| Stopáž | 13 min. | Rok | 2018 | |
| Domorodí tanečníci Sean a Adrian zpochybňují Pravidla San Manuel's Native American Sweetheart Special, když se snaží konkurovat v každoroční soutěži párů. Tančí nejen proti jiným tanečníkům, ale proti bubnům útlaku a uzavřeného smýšlení, je tento dvouřadý pár odhodlaný přepsat pravidla „jednoho muže, jedné ženy“ jejich zářivým charismatem, charakterem a odolností. Sweetheart Dancers režíroval Ben-Alex Dupris, zapsaný člen Konfederovaných kmenů Colville ve státě Washington, kde vyrostl. | ||||
| 15 | Název | Setkání s Libuší | ||
|---|---|---|---|---|
| Země | Česká republika | |||
| Režie | Taťána Marková | |||
| Scénář | Taťána Marková | |||
| Stopáž | 63 min. | Rok | 2019 | |
| Kolik podob má dnes bájná kněžna Libuše, která stála na počátku našich dějin? Mytická soudkyně, věštkyně a vládkyně je ideálem ženy milující i bojovné, národním symbolem i inspirátorkou barvitých fantazií. Zajímají se o ni divadelníci, literáti, feministky, esoterici i cosplayeři. Jinak ji vidí různé generace dnešních Čechů a jinak cizinci. | ||||
| 16 | Název | Smederevo - Chtěli byste dýchat nebo jíst? (film v originálním srbském znění vč. anglických titulků) | ||
|---|---|---|---|---|
| Země | Srbsko | |||
| Režie | Ruza Helac | |||
| Scénář | ||||
| Stopáž | 25 min. | Rok | 2019 | |
| Čínská společnost koupila železárny ve Smederevu (Srbsko). Jejich vedení nerespektuje zákony, normy, pravidla a postupy, které se týkají ochrany životního prostředí a zdraví občanů. Smederevo je jedním z nejvíce znečištěných měst na světě. Občané mají různé zdravotní problémy. Když požádají státní instituce, aby vyřešily svůj problém, dostanou odpověď: Chcete jíst nebo dýchat? | ||||
| 17 | Název | Svetozár Stračina | ||
|---|---|---|---|---|
| Země | Slovensko | |||
| Režie | Pavol Barabáš | |||
| Scénář | Pavol Barabáš | |||
| Stopáž | 58 min. | Rok | 2019 | |
| Výnimočný umelec, ktorý sa spoľahlivo vymyká akémukoľvek „priečinkovému“ zaradeniu. Bohém, ktorý bytostne vnímal a rozvíjal autentický folklór a tradície. Skladateľ, ktorého hudobné kompozície nadchýňajú aj tých, ktorí sa tradíciám vyhýbajú. Zanechal po sebe rozsiahle dielo a nezameniteľný odkaz, ktorý nemá nasledovníkov. | ||||
| 18 | Název | Grand Backa Canal – Lidé, tohle je zločin! | ||
|---|---|---|---|---|
| Země | Srbsko | |||
| Režie | Ruza Helac | |||
| Scénář | ||||
| Stopáž | 27 min. | Rok | 2014 | |
| 19 | Název | Nadalj - Volající ptáci a opravdový lov | ||
|---|---|---|---|---|
| Země | Srbsko | |||
| Režie | Ruža Helać | |||
| Scénář | ||||
| Stopáž | 30 min. | Rok | 2015 | |
| 20 | Název | S O S Halkidiki - Do poslední kapky krve | ||
|---|---|---|---|---|
| Země | Srbsko | |||
| Režie | Ruža Helać | |||
| Scénář | ||||
| Stopáž | 28 min. | Rok | 2015 | |
| 21 | Název | Na prohlídce nebezpečného odpadu | ||
|---|---|---|---|---|
| Země | Srbsko | |||
| Režie | Ruža Helać | |||
| Scénář | ||||
| Stopáž | 25 min. | Rok | 2017 | |
| 22 | Název | Temska - My jsme zákon! | ||
|---|---|---|---|---|
| Země | Srbsko | |||
| Režie | Ruža Helać | |||
| Scénář | ||||
| Stopáž | 28 min. | Rok | 2017 | |
| 23 | Název | Útěk na Kostariku - Spojeni se Zemí | ||
|---|---|---|---|---|
| Země | Česká republika | |||
| Režie | Libor Špaček | |||
| Scénář | Libor Špaček a Petra Doležalová | |||
| Stopáž | 52 min. | Rok | 2017 | |
| Na Kostarice žili lidé už před více než 10 000 lety. Indiáni kmene Bribri jsou původními obyvateli současného území Kostarické republiky. Jsou výjimeční svou snahou o uchování původního jazyka, tradic i nezávislosti pevně spojené s plně soběstačným životem v pralese. Zajímavý je i jejich sociální systém se stěžejní rolí matriarchátu a inspirace v moudrosti přírody, kterou přenesli do svého každodenního života. Přirozený respekt lidu Bribri k přírodě přejali za vlastní i cizinci, kteří se na Kostarice trvale usadili a jejichž příběhy rovněž dokument přináší. Příroda sama si je podmanila a oni se naučili naslouchat jí, rozumět a vnímat ji zcela přirozeně. Podvědomě tak poskytují návod všem ostatním, jak s naší Zemí zacházet, abychom její život postupně nezadusili. | ||||
| 24 | Název | Útěk na Kostaiku - Volání Oceánu | ||
|---|---|---|---|---|
| Země | Česká republika | |||
| Režie | Libor Špaček | |||
| Scénář | Libor Špaček a Petra Doležalová | |||
| Stopáž | 52 min. | Rok | 2017 | |
| Kostarická pobřeží s mořem a oceánem, které je omývají, jsou stejně vyhledávaná jako nespoutaná příroda ve vnitrozemí. Místní pláže lákají nejen svou malebnou krásou, ale také zázrakem stvoření. Samičky karety zelenavé se sem pravidelně vracejí, aby přes veškeré nebezpečí, které je ohrožuje, znovu a znovu kladly svá vejce. Malé želvičky pak mohou poprvé okusit sílu proudů Tichého o ceánu. Důkazem neutuchající fantazie matky přírody je poloostrov Osa. Vyskytují se na něm pobřežní mokřady a nížinné i horské deštné lesy. Výjimečné množství místních ekosystémů umožňuje ještě dnes vznik nových živočišných i rostlinných druhů. Některé z nich nežijí nikde jinde na světě. Stejnou pestrost a různorodost je možné spatřit i pod hladinou. Fascinující scenérie je umocněna táhlým zpěvem keporkaků, kteří v období námluv či páření zpívají písně trvající až třicet minut. Pod hladinou jsou zpívající velryby slyšet přes čtyřicet kilometrů, ovšem spatřit je zdaleka není tak snadné. | ||||
| 25 | Název | Ztracený chrám Inků | ||
|---|---|---|---|---|
| Země | USA | |||
| Režie | Jim Aikman | |||
| Scénář | Jim Aikman | |||
| Stopáž | 52 min. | Rok | 2019 | |
| V horách Peru objevuje environmentální vědec zbytky ztraceného chrámu ponořeného pod horními toky Amazonky - jeho nálezy by mohly tuto posvátnou krajinu zachránit před devastací těžby a změnit způsob, jakým se vztahuje k divočině. | ||||
| 26 | Název | Muž, který uměl 75 jazyků | ||
|---|---|---|---|---|
| Země | Norsko | |||
| Režie | Anne Magnussen and Pawel Debski | |||
| Scénář | Anne Magnussen and Igor Devold | |||
| Stopáž | 65 min. | Rok | 2016 | |
| 27 | Název | Vzdát můžeš zítra | ||
|---|---|---|---|---|
| Země | Česká republika | |||
| Režie | Marek Hýža, Aleš Nenička | |||
| Scénář | Marek Hýža, Aleš Nenička | |||
| Stopáž | 50 min. | Rok | 2019 | |
| Film podmanivým způsobem vypráví příběhy dobrodruhů na jejich pouti přes bývalé Československo. Ti absolvovali na kole, koloběžce nebo i pěšky více než 1600 kilometrů dlouhý závod "1000 miles" po vzoru jeho zakladatele, legendárního bikera Jana Kopky. Ve filmu uvidíte projevy ohromné euforie, pocity radosti a nesdělitelného štěstí, pokory k soupeřům i přírodě a také krev, pot, slzy a zklamání. Postavili se n a start, aby překonali sami sebe a především zažili velké dobrodružství! | ||||
| 28 | Název | Hnůj vezdejší | ||
|---|---|---|---|---|
| Země | Česká republika | |||
| Režie | Nikola Krutilová | |||
| Scénář | Nikola Krutilová | |||
| Stopáž | 24 min. | Rok | 2019 | |
| Filmová báseň o místě, kde končí přebytky naší civilizace. Z kontejnerů se sypou tuny nadbytečné zeleniny a pečiva. Býci se prochází kolem osiřelých těl aut. Ptáci přilétají k hromadám chlebů a přiživují se. Rampa, která krmí fermentor bioplynové stanice, nepřetržitě bzučí a posouvá hmotu do jejích útrob. Film zachycuje observační metodou dění v hospodářském areálu a zobrazuje jednu z podob zemědělství v 21. století. | ||||
| 29 | Název | Apparatgeist | ||
|---|---|---|---|---|
| Země | ČR | |||
| Režie | Marie-Magdalena Kochová | |||
| Scénář | Marie-Magdalena Kochová, Josef Kokta | |||
| Stopáž | 11 min. | Rok | 2019 | |
| Fragmenty situací, kde se mísí vážné s banálním, soukromé s veřejným a vnitřní s vnějším. Film kočuje digitální intimitou a vytváří tak úvahu o době, kdy konzumujeme a zároveň konstruuje okolní svět skrze všudypřítomné displeje a monitory. | ||||
| 30 | Název | Prorok | ||
|---|---|---|---|---|
| Země | ČR | |||
| Režie | Jaroslav Moravec | |||
| Scénář | Jaroslav Moravec | |||
| Stopáž | 4 min. | Rok | 2019 | |
| Zástup lidí, kteří jsou ochotní věřit úplně neuvěřitelnému, se zdá čím dál širší. Tento film zobrazuje jednoho z nich, obyčejného muže, který vede svojí vlastní bitvu. Anti-metro mesiáš opatrně šíří svoje moudro. | ||||
| 31 | Název | Richard | ||
|---|---|---|---|---|
| Země | ČR | |||
| Režie | Filip Zangi | |||
| Scénář | Filip Zangi | |||
| Stopáž | 13 min. | Rok | 2019 | |
| Portrét Richarda Vojíka zachycuje jeho soukromý i pracovní život, který rozhodně není všední. S jeho svéráznou osobností se setkáváme nejen na rozvojových seminářích pro muže, které vede, ale i na návštěvě v jeho rodném městě - Kolinci. Richard se ve filmu svěřuje o svém snu pomáhat lidem, aby byli šťastní, ale i o vlně negativní kritiky, která mu i přes jeho snahu nevěnovat ji pozornost, není lhostejná. | ||||
| 32 | Název | Chess (film beze slov) | ||
|---|---|---|---|---|
| Země | Rusko | |||
| Režie | Alexey Pochivalov | |||
| Scénář | Maria Kostyukevich, Alexey Pochivalov | |||
| Stopáž | 6 min. | Rok | 2019 | |
| Neočekávaná hliněná šachová hra ... | ||||
| 33 | Název | Beskydská sedmička: 95 kilometrů, které ti změní život | ||
|---|---|---|---|---|
| Země | ČR | |||
| Režie | Radim Grzybek | |||
| Scénář | Radim Grzybek, Aleš Nenička, Lukáš Havránek | |||
| Stopáž | 52 min. | Rok | 2020 | |
| „95 kilometrů, které ti změní život“ – tak zní krédo jednoho z nejextrémnějších horských maratonů v České republice. Je to jen fráze a nebo se za tím skrývá mnohem více? A je to jen pro běžce nebo i pro obyčejného člověka?Dokument o outdoorovém fenoménu zachycující nejen jeho vznik a současnost, ale hlavně jeho smysl pro člověka, jako takového. O B7 byly natočeny desítky reportáží, ale zatím žádný film. Toto je tedy úplně první, který ukazuje krev, pot a slzy tohoto závodu. A také utrpení, sebepřekonání a štěstí, které při podobných výkonech člověk zažívá. Tři filmaři, kteří po třech letech práce a podpoře běžců, horalů a turistů konečně „doběhli do cíle“. | ||||
| 34 | Název | Zrcadlo (film v ruském znění vč. anglických titulků) | ||
|---|---|---|---|---|
| Země | Rusko | |||
| Režie | Galina Golubeva | |||
| Scénář | Galina Golubeva | |||
| Stopáž | 6 min. | Rok | 2019 | |
| Bylo to za starých časů, kdy lidé ještě neznali zrcadla! | ||||
| 35 | Název | Tři sestry (film beze slov) | ||
|---|---|---|---|---|
| Země | Rusko | |||
| Režie | Svetlana Andrianova | |||
| Scénář | Svetlana Andrianova | |||
| Stopáž | 8 min. | Rok | 2019 | |
| Film vychází z legendy z Černé Hory „Dům tří sester“. | ||||
| 36 | Název | Medvěd | ||
|---|---|---|---|---|
| Země | Rusko | |||
| Režie | Svyatoslav Ushakov | |||
| Scénář | Svyatoslav Ushakov | |||
| Stopáž | 14 min. | Rok | 2020 | |
| Příběh medvěda, který pracoval jako vycpaný medvěd v kavárně na nádraží. | ||||
| 37 | Název | Brainstorming ke kontaktním sportům (film v originálním francouzském znění vč. anglických titulků) | ||
|---|---|---|---|---|
| Země | Belgie | |||
| Režie | Patrice Goldberg and Cyril Fleury | |||
| Scénář | ||||
| Stopáž | 25 min. | Rok | 2019 | |
| Box, ragby a americký fotbal mají alespoň jednu společnou věc. Tyto sporty prošly tělem mlýnem. A zejména mozek. Stále více studií ukazuje poškození způsobené opakovaným otřesem. Z dlouhodobého hlediska mohou být důsledky dramatické: ztráta paměti, deprese a dokonce předčasná degenerace mozku. Výzkum této záležitosti ukazuje, že je třeba tuto otázku naléhavě řešit. | ||||
| 38 | Název | Medicína 21. století (film bude v srpnu nadabován do ČJ) | ||
|---|---|---|---|---|
| Země | Belgie | |||
| Režie | Patrice Goldberg a Cyril Fleury | |||
| Scénář | ||||
| Stopáž | 24 min. | Rok | 2020 | |
| Když mluvíme o virtuální realitě, vybaví se nám především videohry. Tato technologie se však stále častěji používá i v medicíně. Chirurgové ji například používají k provádění operací mozku. V některých nemocnicích může virtuální realita zcela nahradit obecné anestetikum. V některých případech dokonce umožňuje paraplegikům udělat první pohyb. | ||||
| 39 | Název | Říční 11 | ||
|---|---|---|---|---|
| Země | Česká republika | |||
| Režie | Klára Donné | |||
| Scénář | Klára Donné | |||
| Stopáž | 12 min. | Rok | 2019 | |
| Dokument pojednává o rodině Boudových, která je již po generace úspěšně spjata s litografickou technikou tisku v dílně v Praze na Malé straně. Snímek mapuje generační vývoj rodiny a pracovní vztah mezi otcem a synem. Tradiční technika se stává revoluční s příchodem umělců s originálními nápady. | ||||
| 40 | Název | Řádky pana Berana | ||
|---|---|---|---|---|
| Země | Česká republika | |||
| Režie | Klára Donné | |||
| Scénář | Klára Donné | |||
| Stopáž | 13 min. | Rok | 2020 | |
| Pan Beran i ve vyslouženém důchodě nezahálí a nadále píše knihy s náměty, které čerpá z let, kdy sloužil v městu Písek jako kriminalista. Pan Beran vzpomíná na svá aktivní léta a představuje nám tím i ostatní zdroje své inspirace, které uplatňuje ve svých knihách s četnickými příběhy. | ||||
| 41 | Název | OCARINA.Village | ||
|---|---|---|---|---|
| Země | Rusko | |||
| Režie | Igor Poleshchuk | |||
| Scénář | Igor Poleshchuk | |||
| Stopáž | 39 min. | Rok | 2013 | |
| První film z cyklu dokumentárního filmu „OCARINA“ vypráví o vesnici. Autoři filmu se pokusili extrémně autenticky podat zprávu o současném stavu lidí žijících v karlovarských vesnicích proti společenským šokům, ke kterým dochází za posledních 20 let. Emoce starých lidí, postoje a názory mladých lidí na destruktivní procesy civilizace jsou přirozené a přesně vyjadřují celkovou atmosféru dnešní reality, aniž by vyžadovaly jakékoli sociologické průzkumy a demokratické postupy. Podmínky boje o přežití, ve kterém je člověk nalezen, nedostatek volby ničí a vymazává v člověku jeho individuální rysy a naději na oživení jeho rodné země ... | ||||
| 42 | Název | Život jednoho psa | ||
|---|---|---|---|---|
| Země | Rusko | |||
| Režie | Igor Poleshchuk | |||
| Scénář | Igor Poleshchuk | |||
| Stopáž | 49 min. | Rok | 2017 | |
| "Life of One Dog" neboli "Život jednoho psa" je druhý film z autorského projektu dokumentárního filmu "OCARINA". Samotný projekt je kronikou dneška, vyprávěnou skrze objektiv emocí a zkušeností lidí žijících v ruských vesnicích. Film „Život jednoho psa“ navazuje na téma karlovarské vesnice na břehu Ladožského jezera ... Vztah mezi člověkem a Ladožským jezerem si po staletí vybudoval zvláštní způsob bytí a originální systém hodnot , které byly zničeny v posledních 15-20 letech. Dialektika dvou generací - osamělých vesničanů, o příčinách smrti vesnice, autorů a pokusů o zprostředkování ve filmové kronice | ||||
| 43 | Název | Nejlehčí loď světa | ||
|---|---|---|---|---|
| Země | Rusko | |||
| Režie | Igor Poleshchuk | |||
| Scénář | Igor Poleshchuk | |||
| Stopáž | 40 min. | Rok | 2011 | |
| Skupina vědců přírodní rezervace Solovetsky Nature Museum-Reserve prokázala v terénních zkušenostech hypotézu plachtění v Bílém moři na březových rámových lodích v období neolitu a raného kovu (asi před 6000 lety)… Nejprve však bylo nutné postavit takovou loď, a proto bylo nutné mistra se schopnostmi a znalostmi starých oprav. Teprve před rokem se sešli dva hrdinové tohoto filmu - archeolog Alexander Martynov a lidový mistr na březích Alexander Shutikhin. Stejná myšlenka na vybudování březové lodi a následné cesty po ní po Bílém moři jim však po mnoho let nedala oběma míru, bez ohledu na sebe ... A po jejich setkání na ostrovech Solovets, které spojovaly Alexander se pokusil rekonstruovat starověké stavitelství lodí a provést primitivní plavbu podél Bílého moře. | ||||
| 44 | Název | Cesta | ||
|---|---|---|---|---|
| Země | Rusko | |||
| Režie | Igor Poleshchuk | |||
| Scénář | Igor Poleshchuk | |||
| Stopáž | 26 min. | Rok | 2016 | |
| Asie je samozvaná krása. Otevřený ve všech směrech prostor a neuzavřený čas, tak neporušený, od samého vytvoření světa .... Území kočovníků; tam zejména chápete - že dnes je důsledkem včerejšího dne a důvodem nadcházejícího dne je dnes ... Evropa - krása vytvořená člověkem. Blokovaný prostor a čas zaznamenaný tolikrát, že z počtu těchto „fixací“ je pocit udusení ... Filmová esej o jedné z výprav do Tuvaské republiky. Je to místo ve střední Asii, je to jedno z mála míst v Rusku, kde jsou muž a příroda propojeni skrz celou oblast. Muž zde ještě není „nakažen virem“ ničivých procesů moderní civilizace. | ||||
| 45 | Název | Blahoslavené nohy! (film v originálním francouzském znění vč. anglických titulků) | ||
|---|---|---|---|---|
| Země | Belgie | |||
| Režie | Patrice Goldberg and Cyril Fleury | |||
| Scénář | ||||
| Stopáž | 24 min. | Rok | 2020 | |
| Pokud existuje jedna část našeho těla a měli bychom se o ni dobře starat, jsou to naše nohy. Pokud jsou zraněné nebo zdeformované, celé naše tělo může přestat správně fungovat a v důsledku toho trpět. Co se dá v takovém případě dělat? Nedávný vývoj personalizovaných korekčních podrážek poskytuje určité možnosti a výzkum pokračuje v oblasti inteligentních a inovativních bot. | ||||
| 46 | Název | Mágic | ||
|---|---|---|---|---|
| Země | Slovensko | |||
| Režie | Omar Zahíd | |||
| Scénář | Maxmilián Němec | |||
| Stopáž | 14 min. | Rok | 2019 | |
| Co když je tvůj strýc kouzelník... Žánr: Horor | ||||
| 47 | Název | Salvatore | ||
|---|---|---|---|---|
| Země | Belgie | |||
| Režie | Vincent Bruno | |||
| Scénář | Vincent Bruno | |||
| Stopáž | 46 min. | Rok | 2020 | |
| 48 | Název | Divoká zvířata mezi ploty (film bude v srpnu nadabován do ČJ) | ||
|---|---|---|---|---|
| Země | Německo | |||
| Režie | Cornelia Volk | |||
| Scénář | Cornelia Volk | |||
| Stopáž | 44 min. | Rok | 2019 | |
| V roce 1989 byla zbourána železná opona mezi Východem a Západem. Otevřel se nový prostor pro lidi i pro zvířata. Ale od roku 2015 jsou ploty zpět. Postaveny k blokování uprchlíků z jihu. Jaký dopad mají na rysa dinárského nebo na želvy v pohoří Strandža? Vědci v Chorvatsku, Slovinsku a Bulharsku se snaží najít první odpovědi. V Mexiku jsou ochránci přírody znepokojeni rostoucí zdí mezi Arizonou a vysočinou Sonora. U dechberoucího návratu bobrů i jaguarů hrozí, že dojde k náhlému konci. | ||||
| 49 | Název | Gorillas unter Stress | ||
|---|---|---|---|---|
| Země | Německo | |||
| Režie | Susanne Maria Krauß | |||
| Scénář | Susanne Maria Krauß | |||
| Stopáž | 52 min. | Rok | 2020 | |
| Dobrá zpráva o horských gorilách: jejich počet se zvyšuje. Příběh o úspěchu zachování. Co se však stane, pokud populace stále roste, zatímco stanoviště ne? Vědci již zjistili rostoucí úroveň stresu. Jak čelí těmto novým výzvám? | ||||
| 50 | Název | Nerovní bratři | ||
|---|---|---|---|---|
| Země | Německo | |||
| Režie | Heribert Schöller | |||
| Scénář | Heribert Schöller | |||
| Stopáž | 44 min. | Rok | 2020 | |
| S návratem vlka do střední a západní Evropy se také vrací téměř zapomenutý společník člověka: lovecký pes. Film sleduje odlišnou roli psů a vlků v různých evropských krajinách a ukazuje, jak mohou tito neobvyklí bratři přispět k novému pochopení divočiny v 21. století. | ||||
| 51 | Název | Nedej se!: Zahrada jako ráj | ||
|---|---|---|---|---|
| Země | Česká republika | |||
| Režie | Jana Hádková | |||
| Scénář | Jana Hádková | |||
| Stopáž | 26 min. | Rok | 2019 | |
| Co to znamená, když se řekne „přírodní zahrada“? V souvislosti se změnou klimatu se stále víc mluví o tom, jak žít v souladu s přírodou, jak se k ní a v ní chovat a jak může jedinec přispět ne-li ke zvrácení, tedy aspoň ke zpomalení tohoto procesu. Jedním z témat, které v této souvislosti nabývají na aktuálnosti, je právě téma přírodních zahrad. Fenomén přírodních zahrad se k nám dostal zhruba před deseti lety z Rakouska, kde se vytváření a péči o takové zahrady věnují již delší dobu. Dnes je na našem území zhruba kolem pěti set takových zahrad. Ve filmu navštívíme několik z nich a od jejich majitelů se dozvíme, jaká kritéria musí jejich zahrada splňovat, aby mohla dostat certifikát přírodní zahrady. Základní informace podá RNDr. Mojmír Vlašín, který sám má takovou zahradu, dokonce s přívlastkem „ukázková“. Před lety to byl právě on s manželkou, kteří toto hnutí mezi zahrádkáři, farmáři, pěstiteli a milovníky přírody propagovali. Pokud nebudete používat chemická hnojiva, pesticidy, budete mít založený kompost, budete se starat o vodní režim na své zahrádce a zapomenete na anglický trávník, můžete i vy požádat o certifikaci přírodní zahrady. | ||||
| 52 | Název | Nedej se!: Prales nad zlato | ||
|---|---|---|---|---|
| Země | Česká republika | |||
| Režie | Jan Svatoš | |||
| Scénář | Jan Svatoš | |||
| Stopáž | 26 min. | Rok | 2019 | |
| Prales na Žákově hoře toho umí mnoho. Umí postrašit, okouzlit ale i překvapit. Pod vrstvou tlejícího listí leží ukrytý příběh nejen o našem přírodním bohatství, ale také nápovědou pro boj s klimatickými změnami a toho, jak jim lépe čelit. | ||||
| 53 | Název | Pološero - Suchá kalamita | ||
|---|---|---|---|---|
| Země | Česká republika | |||
| Režie | Jan Svatoš | |||
| Scénář | Jan Svatoš | |||
| Stopáž | 27 min. | Rok | 2018 | |
| Extrémní horka, vysušený venkov, rozpálená města a katastrofické scénáře. Česko letos zaskočilo sucho. Jsme schopni reagovat na nedostatek vody i ve chvíli, kdy nám teče do bot? Otočíte kohoutkem a nepoteče voda. Budete chtít umýt nádobí, spláchnout záchod nebo se osvěžit v bazénu, ale nepůjde to. Blízká budoucnost nebo zveličovaná hrozba? Letošní extrémní horko rozžhavilo města, vysušilo venkov a znovu otevřelo debatu o klimatických změnách. V mediálním ruchu se ztrácejí jasná fakta, pletou se příčiny s následky. Přitom celá řada protiopatření existuje už řadu let. | ||||
| 54 | Název | Anakonda - konec mýtu? | ||
|---|---|---|---|---|
| Země | Česká republika | |||
| Režie | Vladimír Šimek | |||
| Scénář | Kamila Šimková Broulová, Vladimír Šimek | |||
| Stopáž | 53 min. | Rok | 2020 | |
| Dobrodružný cestopis se vydává spolu s přírodovědcem Janem Dungelem po stopách anakondy velké (Eunectes murinus) v těch nejzapadlejších koutech v povodí Amazonky v Kolumbii. Přímo na místě prověří „zaručené“ informace o setkání s hadem delším než 10 m, dává slovo odborníkům, herpetologům, aby se k těmto informacím vyjádřili. V indiánských vesnicích na břehu řek vyslechne legendy i zku šenosti lidí, kteří jsou s „divokou“ přírodou denně v kontaktu. Kolem tohoto vrcholového predátora Amazonie totiž koluje celá řada zpráv o setkání s obrovskými jedinci. | ||||
| 55 | Název | Český žurnál - Češi jsou výborní houbaři | ||
|---|---|---|---|---|
| Země | Česká republika | |||
| Režie | Apolena Rychlíková | |||
| Scénář | Apolena Rychlíková, Hynek Trojánek | |||
| Stopáž | 55 min. | Rok | 2020 | |
| Jak by se lopocení homo sapiens jevilo mimozemské inteligenci? Co by mimozemšťané říkali na lidské zacházení s naší planetou? A čím by se v péči o přírodu vymykali zrovna Češi? Environmentální esej stylizovaná do dialogu dvou výzkumníků z jiné planety sleduje život na Zemi, konkrétně na malém kusu území uprostřed Evropy, v krajině zvané Česko. Živočeši se nestarají o svou přírodu zrovna příkladně a pro návštěvníky z vesmíru je až nepochopitelné, jak bezohledně lidstvo zachází s tím, co ho obklopuje a tvoří, a dělá tak ve jménu obchodu a zisku několika úspěšných podnikatelů. Tvůrci se na problematiku klimatické změny pokoušejí dívat s nadhledem a humorem, nezapřou ale, že jde o závažný fenomén. Pokud se nemáme stát pouhou fosílii, je nutné začít jednat. | ||||
| 56 | Název | Putování s párou - Posázavský Pacifik | ||
|---|---|---|---|---|
| Země | Česká republika | |||
| Režie | Petr Lokaj | |||
| Scénář | Radka Lokajová | |||
| Stopáž | 27 min. | Rok | 2020 | |
| Po legendární železniční trati, která pamatuje rozmach českého trampingu, cestuje Pepa Polášek za poznáním a romantikou. | ||||
| 57 | Název | Televizní experimenty (kompot) | ||
|---|---|---|---|---|
| Země | Česká republika | |||
| Režie | Anna Petruželová | |||
| Scénář | Anna Petruželová | |||
| Stopáž | 11 min. | Rok | 2019 | |
| Televize jako chléb bez másla. | ||||
| 58 | Název | Joachim Barrande – ztracená moře | ||
|---|---|---|---|---|
| Země | Česká republika | |||
| Režie | Pavel Jirásek | |||
| Scénář | Pavel Jirásek | |||
| Stopáž | 52 min. | Rok | 2019 | |
| Ve 30. letech 19. století přichází do Prahy francouzský inženýr, který proslavil zkameněliny českých prvohorních moří. Jeho sbírka fascinuje paleontology dodnes. | ||||
| 59 | Název | Magické hlubiny: Člověk a voda | ||
|---|---|---|---|---|
| Země | Česká republika | |||
| Režie | Pavel Jirásek | |||
| Scénář | Pavel Jirásek | |||
| Stopáž | 27 min. | Rok | 2018 | |
| Fascinující život najdeme na místech zcela nečekaných: ve městech, opuštěných koupalištích, v jámách bývalých obřích dolů! | ||||
| 60 | Název | Magické hlubiny: Lomy a pískovny | ||
|---|---|---|---|---|
| Země | Česká republika | |||
| Režie | Pavel Jirásek | |||
| Scénář | Pavel Jirásek | |||
| Stopáž | 27 min. | Rok | 2018 | |
| Zákoutí bohatého vodního světa v České republice představí nový šestidílný cyklus České televize Magické hlubiny. | ||||
| 61 | Název | Půl roku v Peru | ||
|---|---|---|---|---|
| Země | Česká republika, Peru | |||
| Režie | Patrik Šajtar | |||
| Scénář | Patrik Šajtar | |||
| Stopáž | 45 min. | Rok | 2018 | |
| Půlroční studijní stáž na peruánské univerzitě v Limě San Ignacio de Loyola byla neuvěřitelná zkušenost. Stejně jako cestování a objevování okolních krás nejen přírody... | ||||
| 62 | Název | Dům, který přežil dějiny | ||
|---|---|---|---|---|
| Země | Česká republika | |||
| Režie | David Macháček | |||
| Scénář | David Macháček | |||
| Stopáž | 12 min. | Rok | 2015 | |
| Málokterý dům v sobě skrývá tolik příběhů jako ten Brummelův v ošklivé plzeňské čtvrti u autobusového nádraží. Navrhl jej slavný vídeňský architekt Adolf Loos pro zámožnou plzeňskou rodinu. Té se podařilo přežít koncentrační tábor v Osvětimi a stejně zázračně se zachoval i jejich dům, kterému několikrát hrozila zkáza. | ||||
| 63 | Název | Atomový pešek | ||
|---|---|---|---|---|
| Země | Česká republika | |||
| Režie | David Macháček | |||
| Scénář | David Macháček | |||
| Stopáž | 12 min. | Rok | 2015 | |
| Trochu to připomíná dětskou hru „Chodí pešek okolo“. Státní úředníci si vytipovali sedm míst pro uložení jaderného odpadu. Teď je obcházejí a jedno z nich vyberou. Jadernou skrýš má stát sice začít stavět až za třicet let a ekologickou zátěž chce vyvážit penězi. Přesto, obrazně řečeno, lidé v dotčených lokalitách klopí oči, aby jaderný pešek nedopadl právě na ně. | ||||
| 64 | Název | Zapomenutá perla Jadranu | ||
|---|---|---|---|---|
| Země | Česká republika | |||
| Režie | David Macháček | |||
| Scénář | David Macháček | |||
| Stopáž | 13 min. | Rok | 2015 | |
| Kupari je malá zátoka kousek od slavného Dubrovniku, kde ještě mezi světovými válkami stála jen stará cihelna. Tehdy si ho vyhlédli čeští prvorepublikoví podnikatelé, u známého pražského architekta Jiřího Stibrala si objednali stavební plány a v opuštěném zálivu vybudovali československé mořské lázně - nejluxusnější Grandhotel v jižní Dalmácii. U moře stojí dodnes. Jenže po balkánské válce je v zuboženém stavu. | ||||
| 65 | Název | Kubismus nad řekou | ||
|---|---|---|---|---|
| Země | Česká republika | |||
| Režie | David Macháček | |||
| Scénář | David Macháček | |||
| Stopáž | 11 min. | Rok | 2016 | |
| Když před 90 lety překlenul Vltavu mezi pražskými Holešovicemi a Libní nový betonový most, stal se obdivovaným dílem moderní architektury. Navrhl ho jeden z našich nejslavnějších architektů Pavel Janák. Už před půlstoletím ale chtěli komunističtí plánovači poslat most k zemi. Měl uvolnit místo mnohem větší stavbě. K tomu sice nedošlo, ale před deseti lety, kdy Prahu řídil Pavel Bém, ožily plány na zbourání Janákova mos tu znovu. A přestože ministerstvo kultury zahájilo řízení, které by mohlo z mostu udělat kulturní památku, jasno o jeho budoucnosti není dodnes. Bude se rozšiřovat a bourat, nebo jen opravovat? | ||||
| 66 | Název | Konec zlatých úhořů? | ||
|---|---|---|---|---|
| Země | Česká republika | |||
| Režie | David Macháček | |||
| Scénář | David Macháček | |||
| Stopáž | 13 min. | Rok | 2016 | |
| Bylo to zamilované místo spisovatele Oty Pavla. Do romantického údolí Berounky nedaleko středověkého Křivoklátu jezdil se svým tatínkem na ryby už jako malý kluk a vracel se sem celý život. Jenže tenhle idylický kraj by mohl už za několik let zaniknout. Povodí Vltavy před časem zveřejnilo první hrubé plány na stavbu obří protipovodňové přehrady. | ||||
| 67 | Název | Nad Avionem svítá | ||
|---|---|---|---|---|
| Země | Česká republika | |||
| Režie | David Macháček | |||
| Scénář | David Macháček | |||
| Stopáž | 12 min. | Rok | 2017 | |
| Brněnský hotel Avion patří k nejužším na světě. Architekt Bohuslav Fuchs ho musel vtisknout do osmimetrové mezery mezi domy. Jezdí ho obdivovat znalci architektury z domova i ze zahraničí, jenže oproti fotografiím v katalozích mají před očima bezútěšný obrázek. Poslední hosté tu spali před sedmi lety a od té doby Avion chátrá. Majitel Stanislav Berousek má dobrou vůli ho opravit, ale stát mu v tom nechce pomoci, byť jde o kultu rní památku. | ||||
| 68 | Název | Obrazy tkané vidličkami | ||
|---|---|---|---|---|
| Země | Česká republika | |||
| Režie | David Macháček | |||
| Scénář | David Macháček | |||
| Stopáž | 12 min. | Rok | 2018 | |
| Přežila sto dvacet let, ale její budoucnost není zaručená. Velkolepá výtvarná díla, tkaná z vlny, stojí hodně peněz a hodí se do velkých reprezentačních sálů. Gobelínová dílna ve Valašské Meziříčí je nejstarší na území někdejšího Československa a přežila jak hospodářské krize, tak změny politických režimů. Kromě restaurování se jako jedna z mála na světě specializuje na převádění moderních obrazů d o gobelínů. Hledat kupce a také místo pro taková umělecká díla je ale stále těžší. | ||||
| 69 | Název | Andělé na poště | ||
|---|---|---|---|---|
| Země | Česká republika | |||
| Režie | David Macháček | |||
| Scénář | David Macháček | |||
| Stopáž | 12 min. | Rok | 2018 | |
| Rozlehlý klášter svatého Gabriela na svahu pražského Petřína působí tajemně. Je schovaný za vysokou zdí, už několik let jsou jeho dveře zamčené a pouze v neděli se před polednem ozývají z přilehlého kostela varhany. Na konci 19. století si ho nechaly postavit německé řádové sestry, ale ty v něm pobyly jen krátkou dobu. Mnohem více času tu strávili poštovní úředníci nebo sběratelé známek. Teď je klášter za 350 milion ů korun na prodej. | ||||
| 70 | Název | Přelet nad řepkovými lány | ||
|---|---|---|---|---|
| Země | Česká republika | |||
| Režie | David Macháček | |||
| Scénář | David Macháček | |||
| Stopáž | 11 min. | Rok | 2019 | |
| V jednom případě převládá žlutá, v druhém jde o strakaté obdélníky, které propůjčují krajině pestrý ráz. Nemá to jen estetický efekt, ale je to zpráva o zacházení s ornou půdou. Proč nejsou Rakušané v období kvetoucí řepky zaplaveni žlutým mořem? | ||||
| 71 | Název | Normální život | ||
|---|---|---|---|---|
| Země | Česká republika | |||
| Režie | Martin Strouhal | |||
| Scénář | Martin Strouhal | |||
| Stopáž | 26 min. | Rok | 2019 | |
| Jak se jeden neobyčejný farmář rozhodl vrátit zpět ke kořenům. Michal Hrdlička farmaří v malé vesnici Brníčko na Šumpersku. Je to na hranici Sudet a dodnes je to v krajině vidět. Že se někdo stane farmářem, to není tak neobvyklé. Ale Michal je neobvyklým farmářem. Má silně vyvinuté cosi, co by se dalo označit jako selský rozum. Na pozemcích společně se svojí ženou založili školku. Jejím hlavním posláním je na první pohled úplně jednoduchá věc – vysvětlit dětem, co obnáší "normální život". Jak voní tráva, jak vypadá kráva, jak kuře a slepice. A taky třeba to, že když se chceme najíst, musíme pro to něco udělat. Třeba zabít kuře… | ||||
| 72 | Název | Hmyz na talíř | ||
|---|---|---|---|---|
| Země | Česká republika | |||
| Režie | Ivo Bystřičan | |||
| Scénář | Ivo Bystřičan | |||
| Stopáž | 26 min. | Rok | 2019 | |
| Inspirováni jinými kontinenty považují dnes mnozí evropští odborníci hmyz za stravu budoucnosti a ideální pokrm pro třetí tisíciletí. V době, kdy přibývá lidí i hospodářských zvířat, půda je vyčerpaná umělými hnojivy, je získat nutričně vyváženou potravinu čím dál náročnější na energie, půdu, suroviny a vodu. S dvaceti miliardami krav, což je dvojnásobek počtu z osmdesátých let minulého století, svět dosáhl hranice únosnosti. Vy vstává potřeba jiných zdrojů proteinů. Řešením může být právě hmyz. | ||||
| 73 | Název | Šance pro mořské želvy | ||
|---|---|---|---|---|
| Země | Česká republika | |||
| Režie | Iva Tereza Grosskopfová | |||
| Scénář | Iva Tereza Grosskopfová | |||
| Stopáž | 26 min. | Rok | 2019 | |
| Ochrana želv má celosvětový přesah, týká se ochrany udržitelného života na zemi, uvažování v souvislostech, přijetí odpovědnosti za dosavadní způsob ničení, za to, že život v nadbytku má své důsledky, že je sice na obnovu dost pozdě, ne však zcela. Skupina lidí kolem Hany Svobodové, která se ochraně želv věnuje dlouhodobě, pomáhá doma v Česku, ale také v líhništích karet obrovských na indonéských ostrovech. Dobrovolníci si totiž uvědomují, že bude-li umírat svět na druhé části planety, umře i ten náš. | ||||
| 74 | Název | Odsunuté tradice | ||
|---|---|---|---|---|
| Země | Česká republika | |||
| Režie | Michael Kaboš | |||
| Scénář | Michael Kaboš | |||
| Stopáž | 26 min. | Rok | 2019 | |
| After more than three million Germans, who had to leave Czechoslovakia after World War II, a unique heritage in the form of folk customs and traditions remained. Folk customs and the various customs that have developed over the centuries in the Sudetenland have vanished into oblivion. More than three million Germans, who had to leave Czechoslovakia after World War II, had everything that belongs to the typical folklore issues as we know them today. So various costumes, songs, poems, customs and traditions. Some of them live in their new communities of displaced Germans in Austria or Germany. They should have been forgotten in their original homeland. After 1989, however, there were several enthusiasts who began to search for these traditions and began to raise them. For example, in Moravská Třebová there is an ensemble whose members in archives and chronicles have discovered what the costumes of people who lived in this region looked like. They also found songs and learned the dances that had long been part of this region. They resemble how people lived here before. Their enthusiasm was even noticed by the local displaced natives, and together they put together a picture of how the local traditions worked. | ||||
| 75 | Název | Hanácký právo | ||
|---|---|---|---|---|
| Země | Česká republika | |||
| Režie | Iva Tereza Grosskopfová | |||
| Scénář | Iva Tereza Grosskopfová | |||
| Stopáž | 26 min. | Rok | 2019 | |
| V Záhlinicích, rodišti významného vizionáře, historika a politika Františka Skopalíka, navázali na téměř půlstoletí pozapomenutý rituál propůjčení "práva" tamější chase. Záhliničtí chasníci tak na dva dny dostali možnost ukázat, jak si váží starých zvyků a jak jsou do budoucna připraveni převzít vedení obce. Na tradiční obchůzce vesnicí jsou všichni vesničané souzeni za provinění, kterých se během roku dopustili. Právo má sice v obci zřídit pořádek, ale pořádek laskavý, který lidem připomene, jak důležité je, aby se zajímali o své kořeny, o sebe navzájem a také o místo, kde žijí. | ||||
| 76 | Název | Kovy řeší dějiny | ||
|---|---|---|---|---|
| Země | Česká republika | |||
| Režie | Ivo Bystřičan | |||
| Scénář | Ivo Bystřičan | |||
| Stopáž | 52 min. | Rok | 2020 | |
| Populární youtuber a influencer Kovy se vydává na dokumentární roadmovie napříč českým školstvím, aby pomohl hledat řešení problému selhávající výuky moderních dějin. Výzkumy a statistiky ukazují, že moderní dějiny ve výuce dějepisu na našich školách často končí už druhou světovou válkou. Byť se na některých školách výuka dostane alespoň k roku 1989, i tak často trpí všeobecným problémem českého školství, jímž je frontální přístup. Obnáší monolog učitele před tabulí, pasivní roli studentů a žáků, memorování dat, nedostatek dialogu, spolupráce a hledání souvislostí. Výzkumy dokládají, že efekt takové výuky je velmi krátkodobý. Během velmi krátkého období nezůstává v hlavě z nespojitých faktů takřka nic. Výsledek ukazují oblíbené televizní ankety v ulicích, které zobrazují, že o moderních dějinách toho moc nevíme, ať už jsme staří nebo mladí. Protože taková neznalost znamená především manipulovatelnost, jedná se o výrazný sociální problém, kdy pojetí výuky dějepisu neodpovídá potřebám společnosti svobodně – protože informovaně – se rozhodovat. Mladý youtuber a influencer Karel Kovář alias Kovy, jenž se zabývá zpracováváním společenských témat prostřednictvím autorských videí šířených na sociálních sítích, má s nedostatečnou výukou dějepisu vlastní nedávnou zkušenost. Protože mu záleží na stavu společnosti, ve které žije, chce se zasadit o změnu formy a obsahu výuky moderních dějin. Využívá okruhu statisíců svých diváků, aby pojmenovali podstatu problému, a vyráží za nimi do terénu. Během dokumentární roadmovie navštíví studenty škol po celé republice a mezitím analyzuje souvislosti spolu s historiky, didaktiky dějepisu a dalšími odborníky. Nezůstává u konstatování a snaží se hledat řešení, jak lze proměnit nevyhovující systém. Proto se obrací na jeho přímé aktéry. Objekty jeho zájmu se stávají učitelé, rodiče, ředitelé škol, pedagogické fakulty, školní inspekce i sám ministr školství. Film si během kritických výprav klade za cíl inspirovat všechny typy zúčastněných, co mohou sami dělat a nečekat, až to udělá někdo jiný. Ukazuje mladou generaci, kterou je potřeba s jejími potřebami, pocity a přesvědčením brát vážně, i učitele, kteří svým vlastním zájmem a úsilím každodenně ukazují, že výuku moderních dějin napravoval lze. Jakkoli má zodpovědnost stát, nikdo z aktérů od studentů až po ministra není bez možnosti zasadit se o změnu toho, co naši společnost ohrožuje. Kovyho roadmovie v prostoru výuky moderních dějin je výzvou vnímat vlastní roli jako aktivní. | ||||
| 77 | Název | Muži, kteří sází stromy | ||
|---|---|---|---|---|
| Země | Česká republika | |||
| Režie | Zuzana Dubová | |||
| Scénář | Zuzana Dubová | |||
| Stopáž | 26 min. | Rok | 2019 | |
| V Široké Nivě hledají Petr s Lukášem osobitou cestu k vlastnímu životu, k přírodě i k ostatním obyvatelům jesenické obce. Mladí muži, Petr a Lukáš, jeden coby bývalý kurátor umění a druhý mořeplavec, se dnes v Široké Nivě v podhůří Jeseníků zabývají sázením ovocných stromků. Hospodaří postaru na starém statku, kde jejich život získal zcela jiný rytmus i náboj a také nové poslání. Žijí skromně, ale soběstačně. Mladé ovocné stromky rozdávají lidem – buď zdarma, nebo výměnou za potřebné věci pro každodenní život. Také si najdou čas, aby šířili ekologickou osvětu a vysvětlovali lidem své počínání. Jak se žije dvěma svérázným mužům v jednom domě? | ||||
| 78 | Název | Tuláci vesmírem | ||
|---|---|---|---|---|
| Země | Česká republika | |||
| Režie | Martin Dvořáček | |||
| Scénář | Martin Dvořáček | |||
| Stopáž | 14 min. | Rok | 2019 | |
| Bezdomovce nemusíme potkat jen žebrat na ulici, nebo se hrabat v kontejneru. Dokument nás zavede do jejich přirozeného prostředí a ukáže, jak tráví svůj volný čas. O čem si mezi sebou povídají a jaké záliby může mít člověk bez domova? | ||||
| 79 | Název | Krásné živé památky: U rakouských hranic | ||
|---|---|---|---|---|
| Země | Česká republika | |||
| Režie | Petra Všelichová | |||
| Scénář | Danuše Thimová, Michael Kaboš | |||
| Stopáž | 26 min. | Rok | 2019 | |
| Jak se opravuje zámek, hrad, tvrz, nebo třeba stará vodní pila? Mirek Vladyka objevuje příběhy zachráněných památek, tentokrát na jihu Čech. Při této výpravě za krásnými živými památkami u rakouských hranic s Miroslavem Vladykou ochutnáme mnoho pozoruhodných míst. Na dohled pod hradem Landštejnem navštívíme zámek Dobrohoř. Projdeme se krásnými renesančními Slavonicemi. Podíváme se, jak funguje unikátní vodní pila. Dozvíme se, kde je možné najít takzvanou malou Hlubokou. V přírodním parku pojmenovaném Terčino údolí zavítáme na tvrz Cuknštejn a nakonec se podíváme na zříceninu hradu Pořešín nad údolím řeky Malše. A na Slavonicku se také vypravíme do okolních lesů po stopách muže, který dal jméno všem drsným pobudům, zlodějům, zkrátka drsným chlapíkům – prostě grázlům. V 19. století tady operovala parta, kterou vedl legendární loupežník Johann Geogr Grasel známý na začátku 19. století také jako Jan Jiří Grasel, tedy Grázl. Ano, po tomhle člověku, který skončil na šibenici, se dodnes říkává tomu, kdo páchá něco, co by slušný člověk neměl. | ||||
| 80 | Název | Krásné živé památky: Karlovarský kraj | ||
|---|---|---|---|---|
| Země | Česká republika | |||
| Režie | Adéla Sirotková | |||
| Scénář | Michael Kaboš | |||
| Stopáž | 26 min. | Rok | 2019 | |
| Jak se opravuje historická vysoká pec nebo hrad? A jak se žije v nádherném hrázděném statku, který se díky svým zachráncům stal výjimečným unikátem? Mirek Vladyka objevuje příběhy památek, které málem zmizely z mapy, tentokrát v Karlovarském kraji. V nádherné krajině Karlovarského kraje se dá užít sousta výletních a objevitelských dobrodružství. Zjistíme třeba, jak se objevuje dávná a vlastně zaniklá historie v Doupovských horách. Dozvíme se, jak se zachraňuje historická vysoká pec. A od hradního pána si necháme vysvětlit, jak se z nenápadné zříceniny znovu stává monumentální hrad. Začneme v Lipové u Chebu, kde najdeme ojediněle zachovaný typický hrázděný statek chebského typu, navíc precizně zrekonstruovaný. Statek je součástí souboru několika dalších historických památek a společně tvoří vesnickou památkovou rezervaci Doubrava. Jedná se nejucelenější soubor hrázděné lidové architektury chebského typu z 18. a 19. stol. Chebské statky mají bohatě zdobené štíty a patří mezi nejkrásnější hrázděné stavby v Čechách. Nejstarší dům, tzv. Rustlerův statek pochází z roku 1751 a je upravený na soukromé muzeum. Ve skanzenu je možné si udělat představu o tom, jak se v minulosti na statku žilo a jak fungovalo hospodářství. | ||||
| 81 | Název | Střední Čechy | ||
|---|---|---|---|---|
| Země | Česká republika | |||
| Režie | Petra Všelichová | |||
| Scénář | Michael Kaboš | |||
| Stopáž | 26 min. | Rok | 2019 | |
| Jak se opravuje větrný mlýn nebo parostrojní pivovar? Mirek Vladyka objevuje příběhy zachráněných památek, tentokrát ve středních Čechách. Tato výprava za krásnými živými památkami bude velmi zajímavá a objevná. S Miroslavem Vladykou se podíváme se do Radimi na nádherné panské sídlo s bohatou historií, zajímavým příběhem a ještě zajímavějším majitelem. V Kutné Hoře nahlédneme do soukromí rodiny, která se rozhodla zachránit vzácný městský dům. Památkáři říkají, že je to ukázková oprava památky, ve které se žije. Situaci, kdy se lidé rozhodnou si pořídit památku, opravit jí a žít v ní, považují památkáři za výjimečnou. Z památkově chráněných center měst lidé kvůli davům turistů spíše mizí. Dalším zastavením bude unikátní technická památka – větrný mlýn ve Vrátně u Mšena, na okraji Chráněné krajinné oblasti Kokořínsko. Mlýn, který mnoho let chátral, je v magickém místě, z jeho horních oken je vidět Ralsko, Bezděz, Ještěd, Krkonoše. Nedaleko odtud je další unikátní technická památka – Parostrojní p ivovar v Lobči u Mšena. V České republice je několik cenných památkově chráněných pivovarů, my jsme si vybrali právě tento, protože jeho současní majitelé podle památkářů velmi důsledně dbají na to, aby zachovali vše podstatné, co má smysl památkově chránit. | ||||
| 82 | Název | 40 dní | ||
|---|---|---|---|---|
| Země | Španělsko | |||
| Režie | Richard Zubelzu | |||
| Scénář | Richard Zubelzu | |||
| Stopáž | 23 min. | Rok | 2020 | |
| Po celosvětové pandemii způsobené virem Covid-19 je mladý Javier nucen omezit se v karanténě sám bez společnosti své rodiny, aby se vyhnul riziku nákazy. Tato izolace v něm vyvolává různé nálady a objevy, které ho nutí přehodnotit svůj dosavadní životní styl. | ||||
| 83 | Název | Chlapec, který přestal dýchat | ||
|---|---|---|---|---|
| Země | Itálie | |||
| Režie | Daniele Lince | |||
| Scénář | Daniele Lince | |||
| Stopáž | 13 min. | Rok | 2019 | |
| 84 | Název | SYMPHONY | ||
|---|---|---|---|---|
| Země | Srbsko | |||
| Režie | Vladimir Perović | |||
| Scénář | Vladimir Perović | |||
| Stopáž | 24 min. | Rok | 2019 | |
| 85 | Název | Po Asii na kole | ||
|---|---|---|---|---|
| Země | Česká republika | |||
| Režie | Miroslav Hanák | |||
| Scénář | Miroslav Hanák | |||
| Stopáž | 42 min. | Rok | 2018 | |
| 86 | Název | Ve víru velkoměsta | ||
|---|---|---|---|---|
| Země | Česká republika | |||
| Režie | Petr Holuša | |||
| Scénář | Petr Holuša | |||
| Stopáž | 26 min. | Rok | 2018 | |
| 87 | Název | Kanadská jezera | ||
|---|---|---|---|---|
| Země | Kanada | |||
| Režie | Andrew Curtis | |||
| Scénář | Andrew Curtis | |||
| Stopáž | 52 min. | Rok | 2019 | |
| 88 | Název | NU | ||
|---|---|---|---|---|
| Země | Francie | |||
| Režie | Frédéric Cousseau & Blandine Huk | |||
| Scénář | Frédéric Cousseau & Blandine Huk | |||
| Stopáž | 54 min. | Rok | 2018 | |
| 89 | Název | Horká odpoledne v Montaně | ||
|---|---|---|---|---|
| Země | USA | |||
| Režie | ||||
| Scénář | ||||
| Stopáž | 15 min. | Rok | 2016 | |
| 90 | Název | SVADBÁRI - Ako sa svadbár oženil | ||
|---|---|---|---|---|
| Země | Slovensko | |||
| Režie | Peter Kružic | |||
| Scénář | Peter Kružic, Ivona Lichá | |||
| Stopáž | 30 min. | Rok | 2019 | |
| Tento "dokusvadbársky" film sa začal nakrúcať v roku 1993. Nebol to zámer autora, ale tak sa to nejak udialo. Vďaka filmu nahliadnete do zákulisia práce svadobných kameramanov. Otcovia majú tendenciu upraviť trajektóriu života svojich synov, a tak sa udialo aj v tomto prípade. Svadbár Peter mapuje svoju doterajšiu cestu ku kamere a v zápätí aj osudnú cestu pred samotný oltár. Ako bude svadbár prežívať svoju vlastnú sva dbu? Ako sa vysporiada s výmenou rolí? Aj na tieto otázky dostanete odpovede v tomto krátkometrážnom dokumentárnom filme. | ||||
| 91 | Název | RETOUCH | ||
|---|---|---|---|---|
| Země | Írán | |||
| Režie | Kaveh Mazaheri | |||
| Scénář | Kaveh Mazaheri | |||
| Stopáž | 20 min. | Rok | 2017 | |
| 92 | Název | Jak se starat o včely | ||
|---|---|---|---|---|
| Země | Česká republika | |||
| Režie | Milan Kopecký | |||
| Scénář | Milan Kopecký, Renáta Včíslová | |||
| Stopáž | 52 min. | Rok | 2018 | |
| 93 | Název | Berounsko v celé své kráse | ||
|---|---|---|---|---|
| Země | Česká republika | |||
| Režie | Jiří Kvapil | |||
| Scénář | Jana Horáková | |||
| Stopáž | 38 min. | Rok | 2017 | |
| 94 | Název | Cestujte po Moravskoslezském kraji - Důl Michal a Landekpark | ||
|---|---|---|---|---|
| Země | Česká republika | |||
| Režie | Ondřej Zamiška | |||
| Scénář | Petra Špornová | |||
| Stopáž | 15 min. | Rok | 2020 | |
| 95 | Název | Cestujte po Moravskoslezském kraji - Dolní Vítkovice | ||
|---|---|---|---|---|
| Země | Česká republika | |||
| Režie | Ondřej Zamiška | |||
| Scénář | Petra Špornová | |||
| Stopáž | 15 min. | Rok | 2020 | |
| 96 | Název | Cestujte po Moravskoslezském kraji - Krajina břidlice | ||
|---|---|---|---|---|
| Země | Česká republika | |||
| Režie | Ondřej Zamiška | |||
| Scénář | Petra Špornová | |||
| Stopáž | 15 min. | Rok | 2020 | |
